Osvícenství

Osvícenství je filozofické a kulturní hnutí 18. století. Osvícenství je označováno jako věk rozumu protože je založeno na víře v lidský rozum a v racionalitu. Osvícenství věří v to, že lidský rozum má schopnost porozumět člověku i jeho prostředí, ať už se jedná o prostředí přírodní nebo sociální. Osvícenství je optimistické, věří totiž jak v pokrok člověka, tak také v pokrok společnosti. Tento optimismus pak ústí ve víře, že člověka i společnost je možno zdokonalovat, a to tím lépe a rychleji, čím více se bude rozšiřovat lidské poznání, zejména poznání vědecké. Osvícenství stojí na základní myšlence, že vědecké poznání osvobozuje člověka i společnost od všech determinujících vlivů, to znamená od tradice a tradičních vztahů. Už od svých počátků byly tyto základní myšlenky osvícenství kritizovány. Antiosvícenci byli přesvědčeni, že silná víra v rozum a racionalitu povede k narušení emocionálních základů lidství. Člověk bude vykořeněn ze své lidské přirozenosti, ztratí lidské a společenské hodnoty a závazky, což povede ke ztrátě smyslu lidské existence. Myšlenky osvícenství leží v základech všech ideologií, které usilují o plánované a racionální přetvoření člověka i společnosti a které mají sklon k sociálnímu inženýrství (např. komunismus, socialismus, sociální stát). Viz také byrokracie, racionální organizace, formální organizační struktury.