Fenomenologická sociologie

Fenomenologická sociologie je antipozitivistická sociologická metodologie, která je postavena na fenomenologické filozofii Edmunda Husserla a Martina Heideggera. Zakladatelem je Alfred Schütz. Podle něj je předmětem fenomenologie žitý svět. Základní struktura žitého světa i základní vědění o tomto světě jsou nám všem, kteří jej obýváme, společné. Vědění o žitém světě je uloženo v zásobě vědění. Zásoba vědění je základem toho, jak zacházet s věcmi, jak se ve světě vyznat, jak zvládnout situaci a jak se dorozumět s ostatními. Žitý svět je světem, který je obdařen významem. Fenomenolog, který přistupuje k interpretaci žitého světa, musí brát v úvahu, že jeho představy o žitém světě jsou postaveny na představách lidí, kteří v tomto světě žijí. Musí tedy brát v úvahu všechny předem dané, vypracované výklady a konstrukce zdravého rozumu účastníků žitého světa. Mezi základní představitele patří Erving Goffman, Peter L. Berger, Thomas Luckmann, Viktor E. Frankl, Harold Garfinkel. Viz také antipozitivismus, zdravý rozum.